AST v séru

OSN-SAbstraktOSN-E

AST (aspartátaminotransferáza) patří mezi aminotransferázy - enzymy, stanovované při tzv. jaterních testech. Katalyzuje reverzibilní přenos aminoskupiny mezi L-aspartátem a 2-oxoglutarátem. V buňce i v krvi se vyskytují dva izoenzymy - cytoplazmatický se vyplavuje do krve již při zvýšení permeability buněčné membrány, zatímco mitochondriální izoenzym ukazuje na těžké poškození buňky. Největší aktivitu AST má myokard, kosterní sval a játra. Stanovení není proto příliš specifické pro určité onemocnění. Nejvíce bývá aktivita v séru zvýšena při těžkém poškození hepatocytů. Význam stanovení u akutního infarktu myokardu vymizel.

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

AST

ALT

ALT v séru

GGT

GGT v séru

LD

LD v séru

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

Aktivita v séru je mírně snížená v těhotenství. Novorozenci mají vyšší hodnoty AST v prvních dnech po porodu (následek hypoxie svalů během porodu). U dětí nalézáme aktivitu 2 ‑ 3krát vyšší než u dospělých, s věkem dítěte klesá. Muži mají vyšší hodnoty AST než ženy, aktivita je přímo úměrná hmotnosti.

Aktivita AST vykazuje cirkadiánní rytmus, nejvyšší hodnoty bývají mezi 7. ‑ 11. hodinou, změny ze dne na den mohou být 15 ‑ 21 %.

Tělesná aktivita zvyšuje hodnoty o 2 ‑ 6 %, velmi těžká tělesná námaha až o 75 %. Obecně jsou hodnoty enzymů nižší vleže o 10 ‑ 15 %.

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Zvýšené hodnoty aktivity AST v séru

1) poškození jater

· akutní virová hepatitida ‑ maximální hodnota aktivity je 10krát až 100krát vyšší než horní referenční mez (průměrně 40krát), u nekrotizujícího typu je poměr AST/ALT vyšší než 0,7; u nekomplikovaného průběhu se normalizuje u hepatitidy A do 3 až 5 týdnů, u hepatitidy B později ‑ do 6 až 12 týdnů, návrat je pomalejší i u cholestatické formy; u hepatitidy C je průběh obdobný

· chronická hepatitida - podezření na chronický průběh: přetrvává‑li zvýšení 6 měsíců (zvýšení 1,5krát u perzistující chronické hepatitidy, 4 a vícekrát u aktivní formy)

· alkohol‑toxická hepatitida - aktivita AST je mnohem nižší než při akutní virové hepatitidě

· toxické poškození (také krátkodobý vzestup po požití většího množství alkoholu) ‑ výše vzestupu je výrazem rozsahu postižení, tj. nekróz; zvyšují se také LD, GMD a GGT

· coma hepaticum - více než 60krát vyšší hodnoty, preterminálně aminotransferázy klesají, AST/ALT větší než 0,7; značné zvýšení také u LD a cholestatických enzymů

· infekční mononukleóza - LD je většinou značně vyšší než AST

· sepse

· dekompenzovaná jaterní cirhóza - maximálně 4 až 5krát vyšší aktivita, zpravidla vyšší hodnoty než ALT

· karcinom jater - 5 až 10násobné zvýšení, ALT bývá vyšší než AST

· metastázy do jater - pomalý vzestup, AST/ALT = 1 nebo více (GGT a GMD stoupají dříve)

· srdeční selhání (městnání krve v játrech) - zvýšení 10 až 40krát

· cholangitida

· biliární kolika (vrací se k normě za několik dní)

· extrahepatální cholestáza - zvýšení 2 až 4krát

2) onemocnění myokardu

· akutní infarkt myokardu - počátek vzestupu 4 ‑ 8 hodin po atace, maximální aktivita za 16 ‑ 48 hodin (až 25násobné zvýšení nad horní referenční mez, u nekomplikovaných případů návrat k normě za 3 ‑ 6 dnů; AST se vyplavuje z cytoplazmy i z mitochondrií ‑ charakteristický poměr AST/ALT větší než 1, poměr CK/AST je menší než 10 (průměrně 6); pokud stoupá i ALT, jde o známku srdečního selhání s městnáním v játrech; u anginy pectoris je aktivita AST normální

· po operaci srdce

· po resuscitaci

3) onemocnění kosterních svalů (poměr CK/AST je větší než 10)

· časné stadium svalové dystrofie

· po zhmoždění svalů

· po dlouhotrvající tělesné námaze

4) ostatní

· šok

· zánětlivá onemocnění (např. perikarditida, myokarditida, pankreatitida)

· plicní infarkt (aktivita zvýšena 2 ‑ 10krát) aj. onemocnění vedoucí k nekróze, včetně velkých nekrotizujících nádorů

· hypothyroidismus

· hemolytické anemie

· některé onemocnění CNS

· po otravě CO

· při podávání některých léků: isoniazid, phenothiaziny, erythromycin, progesteron, anabolické androgenní steroidy, halothan, methyldopa, opiáty, indomethacin, salicyláty u dětí, aj.

· Reyeův syndrom

Snížené hodnoty aktivity ALT v séru

· deficit vitaminu B₆ (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu ‑ koenzymu ALT)

· uremie

· podání metronidazolu, trifluoperazinu

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Stabilní 3 dny při 25 °C, 1 týden při 4 °C, 2 týdny při ‑ 20 °C. Stabilní v lednici i v mrazáku.

Vadí rozsáhlá hemolýza (falešně vyšší výsledky).

OSN-SPoužití ve výpočtech a odvozených parametrechOSN-E

AST/ALT (de Ritisův kvocient)

Poměr aktivity AST/ALT v séru slouží jako prognostický ukazatel. Hodnoty nad 0,7 (případně nad 1) jsou prognosticky závažnější. U akutní a chronické virové hepatitidy bývá poměr v rozmezí 0,5 ‑ 0,8; u cirhózy nealkoholického původu nad 1; nejvyšší hodnoty nacházíme u alkoholického poškození jater. Výsledky nad 1 mohou také znamenat poškození svalů (infarkt myokardu, svalová dystrofie)

CK/AST (Szasz)

Lze použít, je‑li aktivita CK v séru (při 37°C) vyšší než 6,5 µkat/l, zvýšení AST nesmí mít extrakardiální příčiny (onemocnění jater je možné rozpoznat současným stanovením ALT, GGT a GMD). Je‑li poměr menší než 10 (5 ‑ 6), jde o infarkt myokardu s pravděpodobností 90 %. Hodnoty větší než 10 (průměrně 27) ukazují na poškození kosterního svalstva. Dnes se však při diagnostice poškození myokardu používají jiné testy.

LD/AST

Slouží hlavně k odlišení prehepatálního ikteru: poměr vyšší než 12 svědčí pro hemolytický ikterus.

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Vzhledem k tomu, že AST pochází z mnoha orgánů, není jeho stanovení příliš specifické pro určité onemocnění. Velmi vysoké hodnoty aktivity bývají u jaterního onemocnění a při šoku. Stanovení je více citlivé k detekci poškození hepatocytů než k detekci biliární obstrukce. K alkoholovému poškození jater je AST více citlivé než ALT. Pro diagnózu infarktu myokardu je diagnostická senzitivita 64 %, diagnostická specifičnost 57 %. Vyšší specifity můžeme dosáhnout při použití koeficientů AST/ALT a CK/AST. Vždy je nutno brát v úvahu i rozdílný biologický poločas ALT (2 dny) a AST (17 hodin). Mitochondriální izoenzym je prognostickým ukazatelem.

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Vladimíra Kvasnicová

recenzoval Jaroslav Racek